Podzim po našemu

 Skákání kolem Borůvky a dláždění mi celkem spolehlivě vzalo energii i náladu na tvoření. Proto mi ušití nových dvou párů náušnic nevzalo obvyklý týden, ale hned dva týdny. Nevadí - přes prodloužený víkend jsme s tím opět dost pohnuli, tak už to snad se mnou bude lepší.

Tady jsou ty dva páry - náušnice Horomi a Neghar. U černo-zelených Neghar jsem se držela při zemi a ušila je jen 11 cm dlouhé. Zato u Horomi už mě svrběly ruce a chtěla jsem je udělat opravdu vyjímečené, takže nakonec mají 16 cm. No, příště půjdu ještě dál :-)

I když jsme dlážděním trávili hodně času, našli jsme si i pár chvilek na odpočinek. Minulý víkend nás Muž vyvezl k dalešické elektrárně. Děti to tam mají rády, vyblbnou se v Umělé krajině a podíváme se, jak se hýbe s hladinou přehrady.

Ve čtvrtek, když Muž vezl Anku na kroužek, jsem pak vzala kluky na místo, kde jsem si jako malá ráda hrávala. Samozřejmě to tam vypadá už úplně jinak. Nejen kvůli popadaným stromům bych tam děti samotné nepustila. Pořád to tam ale má své kouzlo...

...říká se tam "u oběšence"...

...rostou tam václavky...

...a kluci jsou rádi, že se můžou ráchat v ledový vodě.

No, tento týden mají děti prázdniny a muž si vzal dva dny dovolenou. Mají v plánu tu dlažbu dokončit. Já jim budu držet palce z práce - bohužel mám málo dovolené a už ji musím šetřit na Vánoce. Využila jsem aspoň pondělní volno na to, že jsem sklidila za záhonů cibuli a mrkev. Prázdné záhony jsem vyplela a zaryla do nich hnůj (díky, švagře). Anka pak nařezala zbytky kytek, co se ještě vyskytovaly v okolí domu a udělala z nich moc pěknou dekoraci. Ještěže ji máme - já na tyhle věci fakt nemám buňky.

 Tak jsem jí za odměnu upekla dýňový cheescake

Ten podzim je prostě krásný.