Pomalu, ale jistě

Pomalu, ale jistě - to jde poslední dobou říct skoro o všem, co dělám.

O víkendu byla chvilka, tak se mi podařilo udělat společnou fotku tří křížů podle Nely Kábelové. Jsou prostě boží (to zní fakt divně), dobře se šijou a skvěle vypadají. Jsou to teda macci, ale to k nim prostě patří: 

Došila jsem jedny své klasické třásňovky v barevnosti dle aktuální nálady a pak taky jedny na přání. Ty na přání, to byl remake - paní je prý sežral pes. Tak jen doufám, že pes je v pořádku.

Taky jsem se konečně dostala na vyzkoušení měděných komponentů, které už mám měsíc doma. Jsem nadšená - dobře se s nima pracuje, krásně vypadají a možností na jejich využití mám v hlavě spoustu (teď ještě vzít na to někde i čas...):

V pondělí jsem posílala do světa další náušnice:

 

Pomalu, ale jistě mi jde dolů váha. Po 3 týdnech hlídání se podle KT a dodržování přerušovaného půstu mám dole 3 kila. Jupí.

Pomalu, ale jistě se mi i při běhu podle stanovené tepovky malilinko zlepšuje tempo. Jasně, není to 5:30 na kilometr, ale je to zhruba o tři čtvrtě minuty lepší než na začátku května, kdy jsem si to začala hlídat. A když není kopec, jsem s tepovkou v aerobním pásmu i pod 7 minut. Jupí.

V neděli jsem si dala takový krásný běh z muzea techniky ve Studenci. Brala jsem to zkratkou lesem, takže z asi 7 km vzdušnou čarou bylo nakonec pěkných 16 km. A opravdu pěkných, protože asi v půlce cesty mě chytl liják jako prase. No, já v dešti běhám ráda, takže jsem byla maximálně spokojená. Je pravda, že když jsem dobíhala domů, tak poslední dvě vesnice už měly místo deště pěkně slunečno a lidi tam na mě koukali jak na blázna, když ze mě crčela voda. 

Jinak se mi podařilo najít super podprsenku na běh. Náhodou jsem zjistila, že v Pepcu mají i sportovní spodní prádlo, a to za velmi příznivé ceny. Na zkoušku jsem vzala jednu jednoduchou krémově bílou podprsenku a vyzoušela ji hned po vyprání na tom 16km běhu. Vůbec jsem o ní celou dobu nevěděla a fungovala dobře. Asi kdybych měla větší prsa, už by to nebylo ono. Ale takhle úplně paráda. Až se zase dostanu do Pepca, koupím si ještě jednu. Má teda takový hloupý vycpávky, který se moc rády při praní různě přesunujou, ale to asi přežiju. Dají se samozřejmě úplně vyndat, jenže to pak vypadá prostě blbě, tak si je tam nechám a budu holt po každým praní vyrovnávat.

Pomalu, velmi pomalu postupujeme s budováním chodníku kolem domu. Teď jsme ve fázi, kdy máme díru. Pravda, teď už i s první vrstvou hrubého štěrku. První den bagrování přišel slejvák jako blázen, takže to vypadalo, že další práce budou probíhat á la bahenní lázně. Naštěstí se všechna ta kvanta vody zvládla během noci vsáknout, takže bagr ani traktor ani šikovnej pan bagrista se neutopili v blátě.