Chabý listopad a ještě horší prosinec

Konec roku se, alespoň po běžecké stránce, nevydařil. V půlce listopadu mě zdolal zánět (řečeno slovy jedné milé a líbezné Dr. - "Ženská, vy máte mastitidu jak prase!"), takže jsem odběhala jenom 7 běhů a suma sumárum 102km. Ale zase jsem aspoň začala chodit zase na spinning. Sice jen jednou týdně, skrzevá jiné aktivity, ale aspoň něco. Zase chodím na pana Iva, ty jeho jízdy prostě miluju, dokáže člověka tak famózně zničit...

No a prosinec, to už je vážně ostuda. Mohla bych se vymlouvat na tmu, na zimu a tak vůbec. Ale hlavním důvodem je samozřejmě jen moje pohodlnost - pouhá 4 vyběhnutí a 55km hovoří za vše. Navíc se mi zase začalo ozývat pravé koleno, takže po každém běhu hezky šup s ním do bandáže. Zatím to naštěstí pomáhá. Vím, že bych tomu měla dát odpočinout, abych neskončila jak minule měsíc bez běhu, ale snažím se teď využít každé chvilky, kdy mi podmínky (rozuměj - má mi kdo hlídat dítě) umožní vyběhnout. Samozřejmě neběžím, když mě to zrovna bolí, zas takovej blázen nejsem. Taky je mi jasný, že leden a nejspíš i únor budou taky ne zrovna ideální na běhání. Už se těším, až začne bývat dýl světlo a budu moct běhat zase odpoledne.