Audrey

Netajím se tím, že nejsem příznivcem SW rivolek... Jednou za čas je ale i já použiju do nějakého šperku (naposled například do vyšívaného náramku). A ten čas opět nadešel.

(Nejen) na bratrovu svatbu jsem si nechala ušít krásné letní šaty - na mě v dost nezvyklé barvě - kombinace lehkých pastelových barev a potisku květů není zrovna styl, který bych dřív vyhledávala. Asi hlavně proto jsem mezi svými šperky nenašla nic, co by k nim pěkně ladilo, a tak jsem k nim nakonec na svatbu vzala stříbrný řetízek s onyxovým přívěskem. Nebyl totiž nějak čas něco si vyrobit. Aspoň že náušnice jsem měla vlastní výroby a jakž takž ladící.

Protože ale šaty budu nosit ještě nějaký čas (a pak doufám půjdou přešít na "normální"), dala jsem si za úkol něco si k nim stvořit. Měla jsem je na sobě zrovna, když jsme v Brně byli něco vyřizovat a při té příležitosti jsme zavítali i do nově otevřené pobočky obchodu koralky.cz. Takže rovnou jsem k nim ozkoušela všechny zajímavé korálky a komponenty, které tam měli - a kupodivu to ve finále vyhrály právě SW rivoli. Hned jsem si tam k nim vybrala i ladící TOHO round. Vůbec jsem ale neměla představu, co z toho stvořím.

Ta nejistota pak přetrvávala celý týden, co mi jen tak ležely doma a žádný nápad nepřicházel. Jen jsem je obšila peyotem a čekala na vlahý polibek múzy, po kterém by se mi v hlavě zrodil nějaký úžasný nápad. Až mě jednoho dne přestalo to čekání bavit a řekla si, že to prostě vezmu do ruky a ono už to nějak dopadne. Žádné návody, žádné inspirace - prostě jsem nechala ty rivolky, aby si samy řekly o to, jak chtějí ve finále vypadat. Vznikal mi tak pod rukama úplně nový vzor a já měla s každou další dokončenou řadou (nebo spíš vlastně s každým dalším kruhem) radost, jak mi to pěkně jde. Celý ten proces výroby přívěsku se neobešel bez několikerého párání, což mi ale kupodivu zcela vyjímečně nijak nevadilo.

Horší bylo, že když byl přívěsek hotový, nápady prchly kamsi v dál a nechaly mě bezradně zírat na přívěsek a lámat si hlavu nad tím, jak ho zavěsit. Nechtěla jsem se ale nechat invenčním vakuem zdržovat - řekla jsem si, že už dlouho chci zkusit ušít dutinku tzv. potrubní poštu a že bych to mohla zavěsit na ni. Šije se dobře a přibývá celkem rychle. Akorát mi přišlo, že na celou šňůru kolem krku je dost macatá a nejspíš by přebíjela šitý přívěsek. Takže jsem nakonec ušila jen kratší dutinku, tu pak doplnila kouskem chenilky, a protože došlo TOHO, zbytek je z českých perliček. Náhrdelník se jmenuje Audrey, protože jsem při jeho vyrábění koukala (převážně) na Městečko Twin Peaks :-)

Hm, takže mám vystaráno, šperk k šatům je hotový... Ale nic není tak jednoduché. Během práce na přívěsku jsem objevila v mužových zásobách krásný skleněný knoflík, který k těm mým šatičkám taky úžasně barevně pasoval. Zkusím ho taky zpracovat do nějakého náhrdelníku - a pak si vyberu, který se mi líbí víc a ten si nechám. Nicméně - nápad na zpracování knoflíku stále nepřichází :-)