Nejen korálky živ je člověk

Kdysi dávno, když do Česka vtrhnul trend domácích pekáren, jsem také po něčem takovém zatoužila. Dnes jsem ráda, že jsem tenkrát odolala vábení a davovému šílenství a pekárnu si nepořídila. Hodně známých, kteří neodolali, se rádi chlubí "domácím" pečivem. A pak z nich vypadne, že pečou z koupené směsi... Hm, asi je to baví. Chápu, že je pohodlné mít doma bedýnku, do které jen nasypete/nalijete suroviny (v případě koupené směsi je to opravdu proces skoro bez práce) a ona za vás vypracuje těsto, ohlídá správné kynutí a pak už jen pípne, když je hotovo. Mně by ale chybělo to potěšení, kdy vám opravdu domácí pečivo projde rukama od prosívání mouky přes hnětení těsta až přes hlídání pečení v troubě.

Já si to zase po čase vyzkoušela o víkendu, kdy jsem pekla česnekové trojhránky z kynutého těsta a moc jsem si to užívala :-)

A na konec přeci jen malá korálkovací vsuvka - jak jsem si nedávno stěžovala, že neumím pracovat na víc věcech současně - tak už se to učím. Mám rozešité dva náhrdelníky. Teď jsem jen zvědavá, kdy je dokončím nebo kdy rozpracuju další věc a budu mít jen hromadu nedodělků, které nebudu schopná dokončit.