Zpátky do budoucnosti

Musím přiznat, že práce na náhrdelníku Blue Flame mě celkem slušně vyšťavila. Možná mi to nebudete věřit, ale celé dva dny jsem po jeho dokončení nejenže nic nevytvořila, ale dokonce jsem na korálky ani nesáhla. A že já na ně sahám ráda - i když zrovna nic nevyrábím, dělá mi náramně dobře brát korálky do ruky a představovat si, na co použiju tenhle kousek lávy nebo jak zpracuju zrovna tuhle krásnou vinutku...

Nicméně po těch dvou odpočinkových dnech už mě zase svrběly ruce. Nedalo se nic dělat, musela jsem se opět ponořit do korálků. Nedávno jsem si nakoupila slušnou zásobičku filcu (o zásobách rokailu nemá cenu psát, ty udržuju a doplňuju neustále) a vydyndala na Hodinářovi krásný hodinkový strojek. Dát to dohromady byla jasná volba. Zvlášť, když jsem ve své rokailové truhličce našla korálky přesně té barvy, jakou mají tři rubíny na tom strojku. Pak mě taky napadlo dát svému novému šperku nějaký když už ne zrovna příběh, tak aspoň nějaký ten alegorický význam. Myslíte, že se mi to podařilo?

Spodek přívěsku je vyplněný zlomky perleti. To má být odkaz na dávné časy, perleť vlastně zastupuje zkameněliny nebo vykopávky, ale taky zemi a přírodu jako takovou. Skleněné korálky zase mají představovat to, že se člověk naučil zpracovat přírodní materiál ke své potřebě i potěše. No a nakonec středový hodinový strojek pak znamená jednak technickou vyspělost, zároveň má ale připomínat, že čas je všeho pánem a prach jsi a v prach se obrátíš.